Zjevení 22, 5 Noci již nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: Pán Bůh je bude osvěcovat a budou kralovat na věky věků. (ČSP)
Zjevení 21, 23 A to město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby mu svítily. Ozářila ho Boží sláva a jeho lampou je Beránek. 24 A národy budou chodit v jeho světle ... 25 Jeho brány nebudou nikdy ve dne uzavřeny, a noci tam už nebude. (ČSP)
Z těchto veršů přeložených z řeckého textu mnozí bibličtí badatelé vyvodili, že v Nové zemi už nebude střídání cyklu dne a noci a že tam bude stále den.
Zjevení 20,10 však píše „dnem i nocí“, a Zj 22,2 „každý měsíc“, což předpokládá střídání dne a noci.
Iz 66,22 Neboť tak jako přede mnou zůstávají nová nebesa a nová země, které dělám, je výrok JHVH, tak bude trvalé i vaše potomstvo a vaše jméno. 23 A od novoluní k novoluní, od soboty k sobotě bude přicházet veškeré tělo, aby se sklánělo přede mnou, praví JHVH.
Bez střídání dne a noci by nebyly možné ani týdenní a měsíční cykly.
Jer 33,20 Toto praví JHVH: Jestliže budete moci zrušit mou smlouvu se dnem a mou smlouvu s nocí, aby den a noc nebyly v jejich čase, 21 pak bude zrušena také má smlouva s mým otrokem Davidem — aby neměl syna, který by kraloval na jeho trůnu...
Svrchovaným naplněním tohoto proroctví o Davidovu synu je Mesiáš, Ješua. Jak bychom tedy mohli věřit, že přestane střídání dne a noci a současně, že smlouva s Davidem o jeho synu není porušena?
Na základě těch dvou míst z Izajáše a Jeremiáše se nelze domnívat, že střídání dne a noci ustane. Proč tedy Zjevení 21,25 píše, že „brány toho města nebudou ve dne uzavřeny a noci tam už nebude“? A proč Zj 22,5 píše, že „noci už nebude“?
Je pozoruhodné, že Zjevení zde v obou těchto místech cituje Starý zákon. Zj 21,25 cituje Izajáše 60,11: Tvé brány budou ustavičně otevřeny, ve dne ani v noci nebudou zavírány…
O.o.1.16 píše: A tvé brány budou otevřeny ustavičně, dnem a nocí, nebudou zavírány, neboť nebude noc.
V této hebrejské verzi Zjevení se jasně píše, že den a noc potrvá, protože se jasně zmiňuje „den a noc“. Jak je ale možné, že současně „nebude noc“? Jak může noc současně být a současně nebýt? To je zjevný avšak zdánlivý protiklad. Hebrejština má totiž pro “noc“ a „temnotu“ totéž slovo, jsou to synonyma. První zmínka o noci je v Genesis 1,5, kde JHVH nazval temnotu nocí: „Pak Elohim nazval světlo dnem a temnotu nazval nocí“. Správné pochopení Zj 21,25 tedy je, že v Novém Jeruzalémě nebude temnota ani ve dne, ani v noci.
Při překladu Zj 21,25 do řečtiny tedy bylo vynecháno slovo „noc“ v prvním výskytu, nejspíš aby se překladatel vyhnul zřejmému rozporu „bude noc – nebude noc“. Tím ale jen zvýšil zmatek, protože čtenáři měli v rozporu se Starým zákonem věřit, že bude už jen den, ale ne noc.
Podívejme se teď na Zj 22,5 což je převážně citát z Iz 60,19: Nebude ti již slunce za světlo ve dne, ani jas měsíce ti nebude svítit v noci. JHVH bude tvým věčným světlem a tvůj Elohim tvou slávou.
O.o.1.16 (1) píše: A v něm slunce už nebude za světlo během dne a k jasu; ani měsíc ti nebude svítit, ale JHVH bude tvým věčným světlem a tvůj Elohim bude tvou slávou.
I tento verš předpokládá střídání dne a noci, protože se zde kromě „dne“ zmiňuje i slunce a měsíc. Ani ve dne, ani v noci nebude Jeruzalém potřebovat jiné světlo než to od JHVH.
Je pozoruhodné, že řecká verze se pokouší hebrejský text zjednodušit, a současně „opravit“ zdánlivý protimluv o současné existenci „noci“ a „žádné noci“: 22,5: Noci již nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce. (ČSP)
Toto je pro překlady typické a ukazuje to na to, že hebrejština je originál a řecký text je překladem, který se snaží problém vyřešit jen povrchně. Pečlivé studium však ukazuje, že složitějšímu a zdánlivě protikladnému hebrejskému textu lze dokonale porozumět, a že odpovídá proroctvím Starého zákona o trvalém střídání dne a noci i hebrejskému významu slova „noc“.
Zdroj: https://www.hebrewgospels.com/revelation
(1) Manuskript O.o.1.16 nalezl Buchanan roku 1806 v židovské synagoze v indickém městě Cochin. Nachází se v Univerzitní knihovně v Cambridge, UK.
