Biblická archeologie

Byly doby, kdy v naší civilizaci nikdo nepochyboval o tom, že má Bible pravdu, i když pro to bylo jen nepatrné množství podpůrných poznatků z oblasti archeologie - oboru, který se začal formovat až v 18. a 19. století, byť navazoval na sbírky starožitností vznikající od renesance. Pochybnosti o biblických údajích přineslo hlavně osvícenství. Na ty pochybnosti postupně odpovídají i hromadící se poznatky archeologie, která používá stále sofistikovanější metody a tím dosahuje i lepších výsledků. Protože se zvětšilo množství archeologických nálezů týkajících se toho, o čem píše i Bible, vytvořil se posléze v rámci archeologie podobor biblická archeologie. Patří do ní i Turínské plátno coby archeologický objekt. To je ale tak bohaté téma, že tvoří podobor biblické archeologie a i na našich stránkách má svoji rubriku.

Pojďte s námi nahlédnout do dobrodružství této vědy, která objevuje to, co bylo (a mnohé dosud je) skryto. Šalomoun řekl: „sláva (kavod; ČSP překládá „čest“) Boží je věc ukrýt a sláva králů je věc objevit (chakar)“ (Přísloví 25,2). Chakar se překládá „vyhledávat, zkoumat, probádat, pozorovat, zjišťovat, dotazovat se, poznávat, prohlížet, studovat“. To všechno archeologie dělá; proto je královskou disciplínou.