Rekonstrukce královského paláce v Súsách, dějiště knihy Ester. Model byl vytvořen na základě rozsáhlých vykopávek.
Kniha Ester je v biblickém souboru textů výjimečná tím, že neobsahuje nic nadpřirozeného. Působí jako dobře napsaný, napínavý příběh o zmařeném pokusu vlivného královského úředníka zničit Židy v Perské říši. Oplývá množstvím detailů. Nepíše se v něm o žádných zázracích, divech ani znameních, dokonce se v něm nevyskytuje ani zmínka o Bohu. O jeho autenticitě přesto mnozí pochybovali. V Českém studijním překladu si ho můžete přečíst tady.
Historik Edwin Yamauchi, který se zabýval i perskými dějinami, však knihu Ester pečlivě prozkoumal a došel k závěru, že byla napsaná nejspíš v počátcích Perské říše, a že je možné brát ji jako věrné historické vyprávění o původu svátku purím, který Židé slaví dodnes.
Archeologie to potvrzuje řadou nálezů. Níže se dozvíte o několika z nich. Archeolog Bryan Windle shromáždil zajímavé nálezy svědčící o tom, že kniha Ester je text věrohodný nejen z historického, kulturního a geografického, ale dokonce i z architektonického hlediska.
Král Achašveroš
Ester 1,1-3
Perská historie nezná hebrejské jméno Achašveroš. Stará perština ho nazývala Khsayarsan (čte se Chšajáršá), akkadština Ahsiarsu. My ho díky řeckým historikům známe pod řeckým jménem Xerxes. Jeho hrob zdobený reliéfem se nachází v Persepolis. Na slavném reliéfu pokladnice zde stojí za svým otcem sedícím na trůnu, jímž byl král Dareios. Xerxes ze svého paláce ve městě Súsy vládl veliké říši, která se prostírala od Indie po Etiopii.
Reliéf se sedícím perským králem Dareiem a za ním stojícím jeho synem Xerxem na pokladnici v Persepolis
Palác v Súsách
Král Dareios nechal při stavbě paláce v Súsách vytesat do kamene nápis o tom, jak nákladně se ten palác stavěl, jak úžasně vypadal a jaké bohatství obsahoval. Přesně odpovídá líčení všeho toho luxusu, o němž se dozvídáme z Ester 1,6.
Tím nejzajímavějším je asi samotný plán či půdorys tohoto paláce v Súsách viditelný i na satelitních snímcích map. Jsou na něm vidět i nádvoří, která figurují i jako kulisy příběhu knihy Ester. Například v Ester 5,1 přišla Ester na vnitřní nádvoří proti trůnnímu sálu naproti vstupu do paláce. Je v tom popisu až šokující přesnost, kterou vykopávky dokonale ilustrují.
Týmy francouzských archeologů pracovaly na vykopávkách paláce v Súsách mezi lety 1897 a 1979. Dokázali určit, která část paláce měla jakou funkci, včetně všech prostor zmíněných v biblickém textu. Na obrázku je audienční síň (1), kde se odehrávala hostina popsaná v první kapitole knihy Ester, královská brána (2), ve které sedával Mordochaj, i dům pro ženy (3) ze druhé kapitoly. Proti trůnnímu sálu (5) je vnitřní nádvoří (4) a naproti němu nádvoří vnější (6). Jean Perrot, který vedl vykopávky v Súsách v letech 1969-1979, napsal, že autor knihy Ester musel mít detailní znalosti o vnitřním uspořádání paláce té doby i o zvyklostech, které tam panovaly, protože popsal všechno velice přesně.
Půdorys Dareiova a Xerxova paláce v Súsách. Vysvětlivky jsou v textu nad obrázkem.
Stěny těch palácových nádvoří nebyly holé. Zdobily je umné reliéfy z glazovaných cihel znázorňující kromě lidí často i lvy. Tyto reliéfy se do značné míry podařilo zrekonstruovat; jsou vystavené v různých muzeích.
Lev z reliéfu na stěnách nádvoří paláce v Súsách
Na hostině se pilo víno ze zlatých pohárů, každý byl jiný
Ester 1,7
Také Herodotus popisuje, že Peršané na svých vojenských taženích proti Řekům pili ze zlatých pohárů, které měli ve svých stanech. I archeologické sbírky takové zlaté poháry obsahují.
Různě tvarované zlaté poháry na víno z období perské říše
Královna
Herodotus uvádí, že hlavní manželkou krále Xerxa byla Amestris, což je zřejmě první Xerxova manželka Vašti, protože Herodotus zachytil pouze prvních sedm let Xerxovy vlády. V královském paláci v Persepolis byla nalezena 6,5 cm vysoká hlavička královny s korunou vyřezaná ze vzácného modrého kamene lapis lazuli, která je v Národním muzeu Íránu. Zobrazuje pravděpodobně Xerxovu matku a poskytuje představu, jak mohla královna vypadat.
Hlava perské královny s korunou nalezená v paláci v Persepolis. Řezba v kameni lapis lazuli.
Mordochaj
byl strýcem a opatrovníkem budoucí královny Ester, jíž se ujal, když osiřela. Ve třicátých letech se při vykopávkách paláce v Persepolis našla celá řada tabulek, na kterých je více než třicetkrát zmíněno jméno Marduka. Datují se do 13. až 28. roku Dareiovy vlády a předpokládá se, že jsou tím jménem označeny čtyři různé osoby. Marduk byl perským božstvem. Bylo zvykem dávat příslušníkům cizích národů jména perských bohů; například Daniel dostal jméno Belšasar. Mordochaj je hebrejská verze Marduka. Lze se domnívat, že biblický Mordochaj je jedním z Marduků, o nichž mluví palácové tabulky.
Tabulka se jménem Marduka z paláce v Persepolis
Stříbro do pokladny
Ester 3,9
Vysoký královský úředník Haman, který chtěl pro nenávist vůči Mordokajovi zlikvidovat i všechny Židy, slíbil králi Achašverošovi, že do jeho pokladny vloží veliké množství (10 tisíc talentů) stříbra, pokud mu dá král k vyvraždění Židů souhlas. Jak to stříbro vypadalo? Pravděpodobně bylo kusové, ale mohlo být i v podobě mincí, které zavedl Kýros Veliký po dobytí Lýdie, kde se dle všeho s ražbou mincí začalo. Standardizaci mincí zavedl Dareios I. (nechal razit 8,4 g zlatou minci darik – persky se zlato řekne daraniam, a 5,5 g stříbrnou minci siglos).
Stříbrná perská mince zvaná siglos
Házení losu (pur)
Ester 3,7
Jako „los“ se překládá slovo „pur“; šlo o kostku popsanou klínovým písmem. Házením se zjišťovalo, kdy by mělo k plánované události dojít. Los určil až dvanáctý měsíc, kterým byl měsíc adar.
Pur - kostka používaná k losování. Yale Peabody Museum of Natural History
Heram (dům pro ženy) v královských palácích v Súsách a v Persepolis
Ester 2,3
V Súsách, kde probíhaly vykopávky od 19. století, je ženský dům silně porušený, ale v Persepolis se dochoval v pozoruhodně dobrém stavu. Tamní muzeum se pyšní jeho rekonstrukcí se sloupy, jejichž patky byly při vykopávkách nalezeny.
Rekonstrukce interiéru ženského domu paláce v Persepolis
Za jeden z nejlepších komentářů ke knize Ester je považován ten, který napsala Karen E. Jobesová pro NIV Application Commentary. Píše, že základním konceptem křesťanství i judaismu je, že Bůh v historii působil skrze události, které se skutečně staly a skrze něž se svému lidu prokazoval. Takové biblické příběhy, jakým je kniha Ester, jsou záznamem těchto událostí. Pokud by perští Židé nebyli skutečně zachráněni od záhuby, byl by svátek purím jen prázdnou náboženskou oslavou.
Je také otázkou, zda je tento v Bibli zapsaný svátek pouze svátkem židů, nebo zda má či může být i svátkem křesťanů. Mnozí křesťané jej slaví s odvoláním na list Galatským 3,29, kde se píše, že ten, kdo patří Kristu, patří k potomstvu Abrahamovu a je dědicem zaslíbení. Protože Abrahamovi vzešli synové jak z těla, tak i z víry (Galatským 3,7).
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=UHL-t7Bb_LY
Obrázky jsou z uvedeného videa.
