Perly z hebrejského sefardského NZ
Rukopis z Vatikánské knihovny Vat. Ebr. 100 podobně jako wroclawský a petrohradský rukopis obsahuje evangelium Matouše, Marka, Lukáše i Jana v hebrejštině psané sefardským písmem. Z wroclawského rukopisu byl opsán aškenázským písmem manuskript nacházející se v Národní knihovně v Izraeli. V této rodině rukopisů byly nalezeny důležité rozdíly oproti standardnímu řeckému textu.
Rodina Van Rensburgových, biblických badatelů v oboru manuskriptů, věřících v Mesiáše, tyto svitky posoudili a považují je za autentické, protože splňují tři základní požadavky na autenticitu:
- nejde o překlady z řečtiny, latiny ani aramejštiny: text nelze jazykově odvodit z jiného jazyka
- nesou charakteristiky původních textů psaných hebrejsky (jako slovní hříčky či opakování slov)
- text není porušený, tedy není v rozporu ani s Tanachem, ani nepopírá, že Ježíš je Mesiáš.
Podle chybějících částí textu ztracených chybami při přepisování a z dalších chyb je možné určit, z kterého rukopisu byl který opsán. Rukopis Vat. Ebr. 100 je kopií staršího manuskriptu. V polské Wroclawi byl nalezen rukopis JTS Breslau 233, který též obsahuje vedle evangelia Matouše dle Šem Tova i evangelium Marka, Lukáše a Jana a který patří do stejné skupiny rukopisů jako Vat. Ebr. 100. Z wroclawského manuskriptu byl okopírován další dochovaný manuskript A 207 uchovaný v Petrohradě. Další rukopis také okopírovaný z wroclawského manuskriptu Hebr. Ms. 8*751 byl nalezen v Národní knihovně Izraele. Wroclawský manuskript i Vat. Ebr. 100 mají pravděpodobně stejného předka, z něhož byly oba tyto rukopisy opsány.
Zdroj: https://www.hebrewgospels.com/manuscripts-update
