Kain vraždí Ábela. Mozaika v německém klášteře Schuttern. Wikimedia Commons, CC-BY-SA-PD-ZERO

Dr. Francis Myles má hluboký biblický vhled do problémů souvisejících s penězi a jejich řešení. Zde přinášíme to nejdůležitější k tomuto tématu z rozhovoru s Taylorem Welchem na Youtube kanálu The Deep End a z rozhovoru s Kapem Charfieldem na kanálu Directed Life. Při nich Francis vychází z knihy The Ancient Mystery of Blood Money and Its Antidote; odkazy dole.

Základní teze o krvi:

  • Život těla je v krvi a krev na oltáři získává podle Levitiku 17,11 pro člověka smíření

  • Krev přitahuje zájem Boha i ostatních duchovních bytostí, protože aktivuje oltář

  • Krev je pohonnou hmotou oltáře a vstupenkou pro duchovní bytosti

  • Duchovní bytosti mají dovoleno působit pouze skrze oltář

  • U Božího oltáře je člověka osvobozován, u démonského lapán a svazován

  • Krev je tou nejvyšší měnou na Zemi

  • Krev každého člověka narozeného v dědictví Adamova hříchu může být použita k čarování a kouzlení

  • Jediná krev, která nemůže být nikdy použita k okultním praktikám, je krev Ježíšova

  • Věřící se mohou a mají na tu krev odvolávat jako ke svému útočišti

  • I když je člověk oddán Bohu a duch a duše jsou vykoupené Ježíšovou obětí, tělo ještě není nesmrtelné

  • Existují tři krevní linie, které svět zásadně ovlivňují, pozitivně i negativně

  • Každou práci dotuje člověk svou krví

  • Každá měna na Zemi je poskvrněna krví

  • Peníze jsou tou nejničivější zbraní v satanově arzenálu – ničivější než čarodějnictví

  • Protijedem na krvavé peníze jsou tři věci:

    1. Kněžství, které chrání podstatu a integritu toho, k čemu ses narodil/a, bez ohledu na to, kolik máš peněz a jaké korupční vlivy na tebe působí

    2. Chléb a víno jako přijímání těla a krve Páně, jež chrání duši (mysl, vůli a emoce)

    3. Desátek chrání naše bohatství, protože říká: Nelze mě chytit na to, co jsem již dal/a Bohu

Když Kain zabil svého bratra Ábela, jeho krev volala ze země k Bohu tak silně po odplatě, že Bůh osobně přišel, aby o tom s Kainem mluvil (Genesis 4. kapitola). Židům 12,24 k tomu říká, že Ježíšova krev mluví silněji než krev Ábelova. Proč je zde Ježíšova krev porovnávána s krví Ábelovou, nikoli Adamovou, když Ježíš přišel jako druhý Adam, jak se píše v Bibl?

První krevní linií je linie Adama. Jeho krev přinesla všem jeho budoucím potomkům na celém světě problém počátečního hříchu. Proto každý, kdo se na Zemi narodil, musí přistoupit k víře, aby se jeho konečnou stanicí nestalo peklo. Tato krevní linie předurčuje každého k soudu kvůli hříchu. Ježíš přišel především jako zastupující oběť pro krevní linii Adama, který otevřel dveře a dovolil satanovi, aby si z lidského rodu vzal co pobere.

Druhou krevní linií je linie Ábelova. O čem mluví jeho krev? Ábelova krevní linie je ještě nebezpečnější než linie Adamova, protože její dopad je bezprostřední. Je krevní linií ekonomie. Jak souvisí s ekonomikou? V mimobiblické knize Přímého, kterou Bible třikrát cituje, se píše, že Kain měl farmu či zahradu se zeleninou, kterou mu poškodil Ábelův dobytek, který unikl z ohrady. Kain se přišel dohadovat s Ábelem o náhradě škody. Ábel mu řekl, že mu škodu nahradí, ale že by se měli také bavit o náhradě škody, kterou jemu během let způsobil Kain, když Ábelovi kradl dobytek. To Kaina rozzuřilo, protože by musel hodně platit, tak vzal ostrý kovový nástroj, udeřil Ábela do hlavy a zabil ho, z ekonomických důvodů. Ábelova krev volala k Bohu tak silně po odplatě, že si o tom Bůh přišel s Kainem osobně promluvit. Kainův dluh, byť ho už nemusel zaplatit, když věřitel nežil, se stal krvavými penězi, které stále dlužil.

Ábelova krevní linie dodnes stojí za každou špatnou ekonomikou celého světa. Je důvodem, proč je při tvorbě peněz vždy prolévána krev. Tak dostal satan oprávnění užívat krvavé peníze jako odměnu za ekonomické posilování lidí. Je i důvodem, proč jsou krvavé peníze tou nejkonzistentnější věcí na světě. Každá měna je potřísněna krví. Krvavé peníze vysvětlují čarodějnictví a okultismus, mafie, drogové kartely, obchodování s lidmi, geopolitické války i vraždy politiků, kteří se je snažili omezit. Je to světový ekonomický systém řízený leviátanem. Stojí na třech pilířích: duchovním, ekonomickém a politickém. Alespoň jeden z nich za krvavými penězi vždy stojí.

V Kainově životě působí všechny tři příčiny. Duchovní důvody stojící za krvavými penězi často existují proto, že někdo chce být duchovní a získat duchovní výhody bez respektování Božích pravidel, typicky kontaktovat nějakého ducha místo Boha; sem spadá většina čarodějnictví. Jako nejstarší syn měl být Kain pokračovatelem Adamova kněžství, ale když při obětování sestoupila Boží sláva na oběť Ábelovu a ne na tu jeho, začal v duchu žárlit, protože v bratrovi uviděl hrozbu vůči svému dědictví od Adama.

Krvavé peníze mají spojitost s vyvoláváním duchů. Čarodějnictví by nemělo moc, kdyby nemohlo vyvolávat duchy. Při čarování, zaříkávání i věštění jsou účastny duchovní bytosti, jež se mohou pohybovat rychlostí světla. Okultisti je potřebují, ale duchové se o peníze nezajímají. Zajímají se o krev. Čím větší moc mají, tím víc krve, i lidské, za své služby vyžadují. Za zajištění velkého úspěchu pro nějakého člověka je dokonce vyžadována krev (=život) jeho milovaného. Proto je láska k penězům kořenem všeho zla.

Politické důvody se týkají vedení. Když Bůh upřednostnil Ábela, změnil rovnováhu sil. Pro Kaina bylo snazší eliminovat bratra než změnit sama sebe. Tento postoj je i za vraždami na zakázku, které jsou (nejen) v politice běžné.

Za krvavé peníze se považuje i nezaplacená práce či zadržená mzda, protože k vykonání každé práce je zapotřebí vynaložit námahu krve.

Aby mohla být vykoupena i Ábelova krevní linie, musel být Ježíš zrazen svým bratrem, který ho měl chránit, ale pro zisk ho ponížil na úroveň zboží. Proto prorokoval David v Žalmu 41 a Zachariáš v 11,12-13, že Mesiáš bude zrazen přítelem a prodán za 30 stříbrných. Aby mohl Ježíš legálně vykoupit i krevní linii Ábela, musel být zabit pomocí stejné taktiky, jakou byl zabit Ábel a zastupovat tak při své smrti i Ábela. Proč? Aby mohl být zástupnou obětí i za jeho krev, aby utišil volání Ábelovy krve po odvetě, a aby mohla na Zem přijít nová ekonomie, nezatížená vinou nespravedlivě prolité krve.

Krev Ábelova druhu vytváří v pozemské oblasti paměť a spojuje se se zemí kvůli svědectví. Když někdo někoho okrade tím, že mu odepře jeho mzdu, ten okradený možná nepůjde k soudu, aby se domáhal svých práv, ale jeho krev se spojí se zemí a budou proti tomu zloději společně svědčit. A když ten okradený zemře, bude to svědectví na těch ukradených penězích i poté, co je zloděj někomu předal. Měna obíhá. Peníze jsou velice nebezpečným nástrojem nejen kvůli způsobu jejich získání, ale i kvůli oběhu – probíhá přes ně přenos duchů.

Prakticky veškeré peníze jsou dnes kontaminované krví a je třeba je vykoupit a očistit u Pána. Lidé se diví, že se někam pořád ztrácejí – to proto, že na nich spočívá vina. Jak vyplývá z 5. kapitoly Jakuba, peníze si až do posledních dnů pamatují, jak byly vygenerované, a budou u soudu svědčit. Je-li na nich krev, mohou přitahovat duchy. Nevíme, kde byly ty peníze dřív, a jací duchové se na ně nalepili. Proto je třeba peníze vykoupit. Bůh pro to vytvořil mechanismus zapsaný v Písmu. Bez toho s penězi ustavičně bojujete.

Tou třetí krevní linií je pak krevní linie Ježíše, která je odpovědí jak na problém krevní linie zatížené prvotním hříchem, tak i na problém krvavé ekonomiky. To jsou tři krevní linie, které ovlivňují svět.

Princip první zmínky říká, že první výskyt nějakého konceptu či principu v Bibli napovídá, jak mu máme rozumět. Tou první krví, která byla na Zemi prolita, je krev Ábelova. Poprvé v historii lidstva byla prolita krev, přičemž umírající neumíral dobrovolně. Pochopíme-li tedy, jak Ábel umřel, porozumíme i principu, který zde byl vytyčen, který od té doby působí, a který Lucifer používá. Jakmile prorozumíme krvi Ábela, pochopíme i to, proč jsou peníze tou nejničivější zbraní ze satanova zbrojního arzenálu. Ničivější než čarodějnictví. Krvavé peníze zabily víc lidí, než kolik jich dokázalo zabít čarodějnictví, přestože i to má reálnou moc.

Tím, že se Ježíš stal zástupnou obětí i za krev Ábela, může jeho krev Ábelovu krev utišit a navíc pro svůj lid na Zemi vytvořit novou ekonomiku, která je mimo systém krvavých peněz.

Proč Jidáš, který byl jedním z Ježíšových učedníků, neřekl: „Zradil jsem Ježíše“, a místo toho řekl: „Zradil jsem nevinnou krev“ (Matouš 27,4)? Lidé zapojení do krvavé ekonomiky to vědí. Jidáš šel se svým pokáním ke špatným lidem. Duchové, které přivolal svou zradou nevinné krve, mu nedovolili přijít k Ježíši.

Když Jidáš přinesl svých třicet stříbrných za zradu Ježíše zpátky do chrámu, mohl se velekněz se staršími radovat, že se jim podařilo zbavit se Ježíše tak lacino a ještě se jim ty stříbrňáky vracejí. Ti, kteří ty peníze tehdy ve svatyni odmítli, byli moudřejší než mnozí dnešní pastoři a vedoucí církví. Věděli, že ty stříbrňáky, které teď ležely na zemi, jsou jiné než ty, které předtím dali Jidášovi. Staly se cenou za krev - krvavými penězi. Kněží rozhodli, že za ně koupí pole k pohřbívání cizinců, jemuž se dodnes říká krvavé pole – hakeldama (Matouš 27,8). Je stále na jižním svahu údolí Hinnom.

Kde Bible píše o prvním takovém krvavém poli? Už ve 14. kapitole první knihy, Genesis. Tam došlo k mnohonárodnímu konfliktu velkého rozsahu v důsledku vzpoury proti babylonské nadvládě králů pod vedením krále Sodomy a Gomory. Třináct let platili daně a čtrnáctého roku se jim už platit nechtělo, protože byli chamtiví a pyšní, ale ne dost vojensky silní.

Tato první světová válka byla prokazatelně vedena kvůli penězům. Její bojiště se stalo prvním krvavým polem v dějinách lidstva po potopě, na němž vykrvácelo mnoho Abelů, jejichž životy byly předčasně ukončeny. Půda tohoto bitevního pole volala k Bohu za všechny ty nevinně zabité. Peníze, které nejsou používány spravedlivě, způsobují krvavá pole.

Jidáš pak hodil ty stříbrné do svatyně/chrámu (Matouš 27,5). Bylo to to poslední, co udělal předtím, než se oběsil. Satanovou strategií v posledních dnech je znečistit církev krvavými penězi. Když Jidáš hodil ty peníze do chrámu, satan již měl Ježíše a teď šel po jeho Těle.

Kolik takových peněz je v dnešních církvích? Satan chce skrze ně převzít v dnešních církvích vládu. Proto je v nich tolik skandálů. Kteří z dnešních vedoucích je dnes rozlišují? Vedoucí v církvi potřebují lidi učit i to, jak vydělávat poctivé peníze.

Je třeba, aby je Boží lid vykoupil kněžstvím. Ježíš chce, aby mu Boží lid skrze kněžství přinesl peníze k očištění, protože nesou tíži hříchu a paměť toho, jak byly generovány. Duchovní bytosti slyší jejich hlas podobně jako Bůh (nikoli Kain) slyšel hlas Ábelovy krve, a mohou je sledovat. Začínají se shromažďovat kolem lidí, kteří je mají v držení.

Každý jed však má svůj protijed. Který dar je největší z těch, jaké kdy Bůh člověku dal? Záchrana či spasení? Toho ale nebylo zapotřebí, dokud Adam nezhřešil. Ten největší dar, který člověk od Boha dostal, dostal ještě před pádem. Tím největším darem je kněžství. Kněžství je výsadou, kterou Bůh dal člověku, aby sloužil Jedinému. Dal mu schopnost sloužit Bohu a dotýkat se Jeho srdce. A potom konat v energii instrukce týkající se dynamiky života na Zemi, která z té intimity vychází. To je základní podstata kněžství. Uschopění sloužit Bohu. Kvůli té intimitě a obecenství přicházel Bůh do zahrady, za odpoledního chládku.

Když ale přišel a ptal se: „Kde jsi, Adame?“, ta otázka se netýkala jeho geografické pozice. Adam nebyl v křesle svého kněžství. Schovával se mezi stromy. Proto se ho Bůh zeptal, jestli jedl z toho zakázaného stromu. Jeho největším strachem, který ho nyní definoval, byla Boží přítomnost. Boží přítomnost je dodnes tím největším strachem člověka. Ten je ochoten jít k čarodějnici nebo k ďáblu spíš než k Bohu, protože kněžství bylo překrouceno. Původně bylo kněžství tažnou silou člověka, který se nemohl dočkat, až bude moct Bohu sloužit, aby mu mohl říct, jak ho vnímá, jak ho miluje, protože je úžasný. Který se od Boha snaží dozvědět co nejvíc. A snaží se mu být co nejvíc podobný, i v jeho kněžství, protože se stává tím, co má před očima.

Tohle ale satan zlomil a překroutil, takže dnes je Boží přítomnost tím, čeho se lidé nejvíc bojí. Do té doby, než jsou lidé znovu narozeni z Božího ducha. Ale i poté se někteří bojí být před Bohem zcela průhlední, protože si nejsou jisti, co jim řekne. Jestli by to nebylo něco, co nechtějí slyšet. Je to pořád reziduum té skutečnosti, že kněžství člověka satan překroutil: To, v čem jsi byl dobrý, je teď tím, v čem nejvíc selháváš: Ve schopnosti být s Bohem jen ve dvou.

Ty nejdůležitější události dějin se odehrávají na trzích. Tam se shromažďují i duchové. Abram, který bydlel u dubů v Mamre, nebyl zapojen do žádného regionálního konfliktu. Nebyl chudý, když si mohl dovolit soukromou armádu čítající 318 mužů. Ponaučení pro nás z tohoto příběhu je, že se na trh můžeme vydat, už proto, abychom zachránili Lota. Kdo je tím Lotem? Naše děti a vnoučata.

Abraham bojovat nechtěl. Co ho přimělo jít do toho krvavého regionálního konfliktu? Abraham si uvědomil, že duchovní neutralita trhu je falešný koncept, protože trh dříve či později pohltí to, co je pro něho cenné. I když se Lot v Sodomě žádného rozhodování o rebelii vůči Babylonskému králi neúčastnil, rabování měst přemožených králů se dotklo o Lota. Byl zajat i se svou ženou a dětmi. Když selžou jednání a dohody, země pije krev. To jsou dějiny lidstva, to je lidská přirozenost.

Lot je tedy teď jako otrok předmětem obchodu. Celá jeho rodina se měla stát otroky v Babylóně na věky. Jeden člověk z milionu unikl a ten jako náhodou znal Abrama a věděl, že je příbuzným Lota. Sdělil mu, co se s jeho příbuznými stalo, a že pokud nic neudělá a nevydá se na trh, už je asi nikdy neuvidí. Bůh tak zapojil Abrama do toho krvavého konfliktu, který vznikl kvůli penězům.

Abram změnil mocenský poměr sil, protože na něm bylo nadpřirozené Boží pomazání. Trh na nás čeká, až se objevíme, protože jsme jako Boží muži a ženy pomazaní k jeho ovládnutí víc než si myslíme. Bůh k tomu ale musel Abrama donutit.

Po jeho vítězství se z jeho bojovníků stali nosiči pokladů válečné kořisti. Nesli neuvěřitelné bohatství, protože do boje tehdy chodily s králi i jejich pokladnice, a těch králů bylo devět. To bohatství bylo ale potřísněné krví. Abram měl tedy krvavé peníze, které nesly paměť závažnosti a tíhy prolité krve. Kdyby si je nechal, což plánoval (proč by jinak nutil své muže, aby se s tou kořistí dřeli), padl by do pasti.

Král Sodomy se dozvěděl, že je Abram novým silným hráčem na trhu a že má i jeho lid. Být králem bez lidu znamenalo být bez království. Proto se vydal na cestu, aby se s Abrahamem setkal. Ten nejzvrácenější král v Bibli, který byl králem vší nepravosti, čarodějnictví a zhýralosti. Byla jen dvě města, do nichž Bůh sestoupil, aby se o jejich zvrácenosti přesvědčil – Babylon a Sodoma. Abram se s ním dosud nesetkal, ale teď je novým hráčem a takoví lidé ho začínají vyhledávat. Kde? V Údolí králů nasáklém krví, kde dosud ležela mrtvá těla. Když je Abram uveden do systému, který je řešením tržního systému krvavých peněz, je v údolí obchodu a obklopen scenérií, která svědčí o tragédii, kterou krvavé peníze působí.

Co je řešením systému krvavých peněz? Melchísedekovo kněžství. To představuje sebezáchovný mechanismus, jak na trhu přežít. Jak to? Protože peníze mají váhu a ta se neměří jen váhou zlata, stříbra či jiných kovů. Jejich závažnost ovlivňuje i to, čím procházely, kdo a proč se jich dotýkal. To je ta váha, kterou neseš. Pokud je tvoje kněžství slabé, tak se pod tlakem toho, co neseš, zhroutíš.

Jan Baptist De Cuyper, socha Melchisedeka. Antverpy. Wikimedia Commons, LouisCartier, CC-BY-SA-PD-4.0

Melchísedek uvedl Abrama do kněžství, když řekl: Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, tvůrci nebes i země (Genesis 14,19) a probudil v něm tak perspektivu věčnosti. Zprostředkoval mu jiný pohled na život, na podnikání, na obchodování - obřezal jeho srdce, umožnil mu vidět Božíma očima. Člověk patřící Bohu je flexibilní, protože ho vede Boží duch. Ví, že vydat peníze je někdy důležitější než je získat. Abram viděl sám sebe takového, jaký byl, viděl Boha, jaký je, a objevil své kněžství. Takže v okamžiku, kdy přijíždí král Sodomy, nad ním už leviatan krvavých peněz neměl moc. Melchísedek pomohl Abramovi jeho past prohlédnout.

Kněžství chrání naše povolání, naše poslání, naši podstatu a důvod, pro který jsme se narodili. A dává člověku touhu sloužit především Bohu. Jeho touha sloužit především lidem je zadržována v jeho intimním čase s Pánem. Opravdový kněz se nemýlí moc dlouho, protože Bůh ho opraví. Nestojíš-li v kněžství, jsi v omylu stále, protože tě nemá kdo zastavit a opravit.

Melchísedek tedy přichází do Údolí králů. Bylo to místo starověkého obchodu, taková dnešní Wall Street, kde obchodovali králové. Sodomský král proto doufal, že se mu na tom místě spíš podaří Abrama přesvědčit, aby s ním obchodoval. Měl pro něho připravenou obchodní dohodu; chystal se ho zajmout do prokletí krvavých peněz a vyřadit tím i jeho rod, skrze který měl přijít Ježíš.

Melchísedek dal Abramovi dva prvky, chléb a víno. Zde je to v Bibli poprvé, kdy se s tím setkáváme. První přijímání těla a krve Páně se neodehrálo ve zdech církevní budovy či chrámu. Nic takového tehdy neexistovalo. Největší smysl má přijímání na trhu, protože jde o protijed na způsob života. Bůh chce i dnes navigovat svůj lid, jak zacházet s penězi, aby se vyhnul léčkám krvavých peněz.

Abram jedl totéž, co o dva tisíce let později při poslední večeři dal Ježíš svým učedníkům na cestě ke kříži. Dešifrovat tajemství chleba a vína trvalo lidstvu 4000 let. Byl to Ježíš, kdo nám prozradil tajemství toho, co dal Melchísedek Abramovi, když řekl: Tento chléb je moje tělo. Toto víno je moje krev.

Není divu, že Bible říká, že evangelium bylo nejprve kázáno Abramovi. Jak? Skrze prvky evangelia, chleba a víno. Celé evangelium spočívá v těchto dvou prvcích. Nemáš-li tělo, nemáš ani krev a ani vykoupení. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život. Když Abram jedl chléb a pil víno, něco se v jeho duchu probudilo. Když jedl chléb a pil víno, když mu tím bylo kázáno evangelium, a mohl se podívat do budoucnosti. Když Ježíš řekl, že se Abraham radoval, když viděl jeho den, o čem jiném mohl mluvit než o jeho setkání s Melchísedekem?

Chléb a víno slouží jako ochrana i potrava naší duše – mysli, vůle a emocí. Matouš 11,28-29: Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek.. naleznete odpočinutí svým duším. Budeme mít klid i tam, kde peníze mají moc lidi rychle očarovat. Proto věřící potřebují přijímat chléb a víno zvlášť tehdy, kdy mají mít co do činění s penězi. Když ty peníze, o nichž mají rozhodovat, a které útočí na jejich klid, položí na stůl a položí před ně chléb a víno, bude jejich moc zlomena. Je to protijed na ekonomiku tohoto světa. Melchísedek přišel jako Ježíš a vysvětlil, co chléb a víno znamenají. Budoucnost už byla v minulosti ukryta. To, čemu říkáme minulost, je zašifrovaný algoritmus budoucnosti.

Maerten de Vos, Poslední večeře, 16. stol. Wikimedia Commons, Ken&Nyetta, CC-BY-SA-PD-2.0

Abram dal tehdy také Melchísedekovi desátek. Desátek Bohu je naší finanční kapitulací; je naším jasným prohlášením o tom, že naším zdrojem je Bůh, nikoli trh či obchod. Desátek je technologickou misí; představuje technologii záchrany před finančním levjátanem, který lidi ždímá, ničí jejich reputaci a charakter. Když dal Abram desátek Bohu, peníze nad ním ztratily moc. Desátky jsou i naším prohlášením před nebeskými mocnostmi, že nemůžeme být chyceni tím, co jsme už Bohu odevzdali.

Když dal Abram desátek, žádná institucionální církev neexistovala. Ty prostředky nešly na potřeby církve. Trh je nebezpečná bestie a je třeba si jím proklestit cestu pomocí desátků, protože desátky ty krvavé tržní peníze očišťují. Desátky jsou pro Boha legálním přístupem i ke zbytku našich peněz, aby je mohl očistit a přesunout z oblasti tržní ekonomiky do ekonomiky slávy.

Můžeme nad našimi penězi vzývat moc Ježíšovy krve, ale ta nemůže očistit peníze, ze kterých jsme neodevzdali desátek, protože když jsme mu je tím nepodřídili, takže Bohu právoplatně nepatří. Pokud bychom žádali, aby Ježíšova krev takové peníze očistila, bylo by to znesvěcování Jeho krve; neproléval ji kvůli našim machinacím.

Žádný člověk nemůže být nikdy chycen tím, čeho se již vzdal ve prospěch Boha. Může být polapen pouze tím, čeho se odmítl vzdát. Každý člověk, který kdy byl polapen, byl polapen tím, co nedokázal Bohu odevzdat. Kdyby se Abram odmítl vzdát Izáka, Izák by ho zajal a zemřel by. Nikdo by na něj nevzpomínal jako na muže víry.

Než Pán přijde, chce svému lidu požehnat. Pokud ale lidé neporozumějí tajemství krvavých peněz a tomu, jak se jim vyhnout, pokud nebudou spolupracovat, aby se nad ně povznesli, pak by ty peníze, které Pán chce před svým druhým příchodem uvolnit, mnoho lidí zničily. Přichází nejen oživení spravedlnosti, ale i ekonomika církve, jakou jsme dosud neviděli. Ta nás ale nemá vlastnit. Nesmí polapit naše srdce. Máme ji používat jako nástroj pro Boha. Ta poslední bitva před příchodem Pána, podle Zjevení 18 není s čarodějnictvím Babylóna. Je se systémem jeho ekonomiky. Proto Bůh říká svému lidu: Vyjděte z něho.

Jiný finanční systém už tady nemáme. Můžeme působit buď v systému krvavých peněz nebo v ekonomice Království. Melchísedek přišel, aby dal Abramovi přístup k alternativnímu, věčnému ekonomickému modelu, aby ho nezotročil systém krvavých peněz, který všechno na světě pohání.

Když přijel král Sodomy, byl Abram již držen Melchísedekovým kněžstvím s jinou etikou, přístupem i ekonomikou. Vše se pro něj změnilo. Bylo aktivováno jeho kněžství. I když si chtěl původně všechno to bohatství nechat, teď mohl sodomskému králi říct, Genesis 14,21: Od tebe si nic nevezmu, abys neřekl, že jsi mě učinil bohatým. Kněžství umožňuje vše vnímat a posuzovat z perspektivy věčnosti.

To nás učí, že i v tomto životě je možné fungovat podle ekonomického modelu Království a nahradit démonské modely, které jsou kolem nás. Můžeme vydělávat peníze, aniž bychom se jimi kontaminovali. Bůh by nikdy neřekl svému lidu, aby z jednoho ekonomického systému vyšel, a nepřivedl by ho do jiného ekonomického systému: Z egyptsko-babylonského systému, který dělá komoditu z lidí svatých Bohu, do ekonomické svobody země oplývající medem a mlékem.

Zdroje: