Podivuhodné jednoty dosáhli mravenci. Nemají žádného vůdce, žádného šéfa ani manažera, a přesto se dokáží postarat o všechny potřeby svého společenství: o potravu, přístřeší, bezpečnost, pokračování existence skrze potomstvo. Které společenství lidí se s nimi může srovnat? Posuďte sami.
Sešívání listů
Mravenci tkalci
I mravenci umějí sešívat. Ano! Své příbytky, uvnitř umně členité, si stavějí z listů. Spolupracují na jejich přitahování – pověsí se jeden na druhého a tím vytvářejí živé řetězy. Mravenec na konci řetězu zachytí okraj potřebného listu a pak zkracováním řetězu ten list přitáhnou. Čím ho ale sešijí? Kde berou nitě? Není to vlastně sešívání, ale slepování. Jejich larvičky vylučují lepkavou tekutinu, která na vzduchu tuhne a tak tvoří pevné vlákno. Dělnice vezme larvičku, stimuluje ji, aby vylučovala tekutinu, a pak se jí dotýká střídavě jednoho a druhého listu, až jsou pevně spojené. Stejně vytvářejí i vnitřní prostory. Larvičky tak sice přijdou o svou individuální ochranu (materiál na kuklu), ale nakonec jsou stejně v teple, spolu s ostatními.
Kdo ukáže tátovi
Kdo tátovi ukáže,
co mravenec dokáže?
Umí listy sešívat,
hnízdečko tak budovat.
Pro královnu domeček
jako vzdušný zámeček.
Jsou v něm pokojíčky,
komůrky, chodbičky,
pro všechny dětičky,
i jejich tetičky;
spěchají domů
v korunách stromů.
Kam chodili do školy?
Kdo jim dával úkoly?
Museli mít skvělé
všechny učitele.
Já je chci také mít,
jak oni dobře žít.
Této básničce něco chybí. Pomozte ji doplnit! Oživit se dá například takto: Klikni sem a sem. Může tu být i vaše podání, pokud nám pošlete mp3 či jiný hudební soubor na
Sdílení potravy
Co vybádali badatelé
• Kromě svého „vlastního“ žaludku mají mravenci ještě jeden před ním, který slouží podobně jako vole u holubů – potravu z něho mohou vyvrhnout a předat dalším mravencům.
• My děláme totéž, když přispíváme do sociálního fondu a krmíme hladové.
Kdo ukáže mamince
Kdo ukáže mamince
hladového mravence?
Co dělá, když nic nemá?
Škemrá, až mu někdo dá.
Potravu už v bříšku má.
Síla se z ní udělá.
Poběží, soutěží,
kdo z lesa víc vytěží.
Teď se teprv ukáže,
co on všechno dokáže:
Pracovat, tancovat,
o larvičky pečovat.
Kde se tady asi vzal?
Kdo ho jenom udělal?
Pán Bůh můj,
pán Bůh tvůj,
rád má všechny, pamatuj!
Této básničce něco chybí. Pomozte ji doplnit! Oživit se dá například takto: Klikni sem. Může tu být i vaše podání, pokud nám pošlete mp3 či jiný hudební soubor na
Zakládání hnízda
Mravenčí královna vylétne z rodného hnízda, při svatebním letu získá spermie a po dopadu na zem brzo ztratí křídla. Svaly z křídel užije na další dílo: Vyhloubí díru kolmo do země, na konci s komůrkou. Tam naklade vajíčka, larvičky krmí ze svého žaludku a stará se o kukly, dokud nevylezou první dělnice. Ty pak nosí potravu a pečují o královnu i o potomstvo. Královna už pak jen klade vajíčka. Podaří se to však jen asi jedné z pěti set.
Kdo ukáže babičce
Kdo babičce ukáže
co královna dokáže?
Mraveniště zbudovat.
Jde to jen v tom vytrvat.
Svislou šachtu vyhloubit,
všechnu hlínu odnosit.
Dole pak maminka
piplá svá miminka.
Křídla odložila,
dala jim co měla,
svou péči a sílu,
hmotu ze svých svalů.
Je tam s nimi stále,
ve tmě a bez jídla
krmí je a hlídá.
Už měla namále.
Když se vylíhly
dělnice první
to bylo slávy
radujte se s ní!
Královna se dočkala,
strádat zcela přestala
Teď jen klade vajíčka,
dělba práce nastala.
Dřív dětičky krmila,
kvůli nim se trápila.
Teď zas ony jí nosí
potravu až do pusy.
Z vajíček co klade
larvičky se líhnou,
krmí se a kuklí,
mravenci vylezou.
I když jsou jen malí,
ti dokáží divy!
Zásobují, budují,
také mšice pěstují.
Když tak hospodaří
všechno se jim daří.
Královna, ta vůbec
není žádný sobec.
Medové zásobárny
Medonoši
Mravenci medonoši mají jednu kastu dělnic specializovanou na ukládání sladkých šťáv. V době hojnosti je krmí a ony tuto potravu ukládají do svých zadečků, jež dokáží roztáhnout do značného rozměru i objemu. V době sucha z nich pak celé mraveniště čerpá, což medonošům umožní přežít. Lidé i zvířata jejich hnízda vyhrabávají a sladké zadečky pojídají, stejně jako my mlsáme bonbóny.
Kdo ukáže dědovi
Kdo ukáže dědovi
tenhle soudek medový?
Jestlipak ho ocení,
když pivečko v něm není?
Víno taky ne.
Co v něm tedy je?
Jsou v něm sladké šťávičky
pro mravenčí larvičky.
Když pak sucha nastala,
larvička se dočkala.
Nestrádala hlady,
rostla jako z vody.
To proto že tetičky
mají rády dětičky,
nabídly své zadečky
za zásobní soudečky.
Do spíže se zavěsily,
nakrmit se nechaly.
Díky živým zásobárnám
všichni ten hlad přečkali.
Této básničce něco chybí. Pomozte ji doplnit! Oživit se dá například takto: Klikni sem. Může tu být i vaše podání, pokud nám pošlete mp3 či jiný hudební soubor na
Pěstování hub
Pěstitelé hub
Tento druh mravenců se živí jedním druhem houby, kterou si však musí napřed vypěstovat. Největší dělnice porcují rostliny a kousky nosí do mraveniště, kde z něj menší dělnice vytvářejí nadýchaný substrát, na kterém houbu v podzemních komůrkách pěstují. Ty nejmenší dělnice odstraňují plevelné druhy hub. Když se vyčerpá substrát v jedné komůrce, vytvoří novou a starou nechají být. Tlením se tvoří i teplo. V podzemí mají i důmyslný systém větracích šachet. Takové mraveniště se často vyskytuje na ploše veliké i jako fotbalové hřiště.
Kdo ukáže strejdovi
Kdo ukáže strejdovi
co mravenec všechno ví?
houbami že se živí,
pěstírnu má pod zemí.
Velikou jak hřiště.
Koukat bude jistě!
Ti velcí mravenci
přinášejí píci,
listy porcují,
domů putují.
Nesou je jak vlaječky,
lesknou se jim zadečky.
Prostřední je kouskují,
na kašičku cupují,
v komůrkách ji skladují,
houbičky v ní pěstují.
Jak toho lze docílit,
jenom jednu houbu mít?
Ti nejmenší nelení,
mají své uplatnění.
Ty houby, co nechtějí,
jednoduše vyplejí.
Je to ale záhada!
Jak se sem jen dostala,
ta jejich houba,
mravenců chlouba?
Kdo tohle uhádne,
na odměnu dosáhne,
jedl vtipnou kaši.
To jejich královna
věnem ji dostala
v rodném mraveništi.
V čem si ji přinesla?
Nemá ani kapsu!
Pusa jí stačila,
kus do ní strčila,
dřív než se vydala
na svatební cestu.
