Mateřské mléko zdaleka není jen výživa

Matka kojící šestitýdenní dvojčata. Wikimedia Commons, Mypurplelighter, CC-BY-SA-PD-4.0

Člověk žasne, čím vším je mateřské jméno: Nejde jen o výživu a bezprostřední ochranu dítěte. Při kojení probíhá biochemický dialog mezi matkou a dítětem a jeho organismus je vybavován na celý život.

K poznání, čím vším mateřské mléko je, významně přispěla badatelka a popularizátorka Dr. Katherine Hinde. Ta tvrdí, že kombinace tuků, bílkovin, minerálů, cukrů, bakterií a hormonů obsažených v mateřském mléce je u každého člověka podobně unikátní jako otisky jeho prstů. Podívejme se nejprve na to, co všechno se o mateřském mléku už ví:

Složení mléka se během kojení mění: S vývojem dítěte, během dne i při každém kojení

V prvních dnech kojení vytváří matka husté mlezivo též nazývané kolostrum, které je velice bohaté na bílkoviny a látky podporující imunitu novorozence (imunoglobuliny). Lze ho považovat za přirozené první očkování dítěte. Od pátého asi do čtrnáctého dne se vytváří přechodné mléko se rostoucím podílem tuků a laktózy, než dosáhne složení zralého mléka. Rostoucí dítě tak dostává potravu vždy v takovém složení, jakou právě potřebuje.

Protože mateřské mléko v noci má vyšší obsah esenciální aminokyseliny (takové, kterou si tělo nedokáže vyrobit samo a musí ji přijímat z potravy) tryptofanu, ze které se v mozku tvoří kromě hormonu dobré nálady serotoninu i spánkový hormon melatonin, pomáhá miminku v noci lépe spát a naučit se rozlišovat noc ode dne.

Mléko se ale mění i během každého kojení. Na začátku je řidší a později hustší. Dítě tak nejprve pije „na žízeň“ tzv. „přední“ mléko s vyšším obsahem vody. Posléze utiší i svůj hlad díky hustšímu a tučnějšímu mléku, kterému se říká „zadní“. To mu dodává také energii.

Bertha Wergman, Léto, 1906, olej na plátně. Wikimedia Commons, CC-BY-SA-PD-Mark

Mateřské mléko obsahuje i živé buňky včetně kmenových

Ohromující je zjištění, že jsou v mateřském mléce přítomné i živé buňky, včetně velice plastických kmenových buněk různého druhu, které jsou schopny tvořit různé typy tkání či opravovat tkáně porušené. Mateřské mléko tak ovlivňuje vývoj dítěte nejen po dobu kojení, ale i po celý jeho další život - od narození až do dospělosti. To ale není zdaleka všechno.

Složení mateřského mléka se mění podle pohlaví dítěte

Při práci se stovkami vzorků mateřského mléka v jedné kalifornské laboratoři si Dr. Katherine Hinde všimla něčeho zvláštního: Mléko matek kojících syny mělo vyšší obsah tuků a proteinů než mléko matek kojících dcery. Mateřské mléko se lišilo v závislosti na pohlaví kojených dětí. Pro své syny produkovaly matky mléko trochu jiného složení než pro své dcery.

Tak šokující informaci si Katherine samozřejmě několikrát ověřila, než s ní přišla za kolegy. Ti ale mínili, že jde o chybu měření či statistický šum. Katherine to však neodradilo, aby ve svém zkoumání pokračovala. Čím víc dat shromáždila a analyzovala, tím průkaznější ty rozdíly byly. Pokud je to tak, jak Katherine tvrdila, pak mateřské mléko nedodává kojencům jen energii a výživu. Je v něm obsaženo i něco dalšího. Někteří tomu říkají informace.

Tělo matky detekuje při kojení u dítěte infekci

Když dítě saje, dostávají se nepatrné stopy jeho slin do pletiva matčiných prsů. Sliny kojenců obsahují informace o patogenech, s nimiž se miminko setkalo. Dítě jejich prostřednictvím sděluje matce nejen to, že ho ohrožuje nemoc, ale i která nemoc to je.

Mateřské mléko slouží i jako lék

Tělo matky dokáže informace ze slin kojence nejen přečíst, ale také na ně rychle zareagovat produkcí správného léku. Během několika hodin začne tvořit mléko s vyšším obsahem imunitních buněk a protilátek zaměřených specificky na daný druh patogenů. Když se pak dítě uzdraví, mléko se vrátí do normálu. To naprosto přesahuje rámec výživy. Je to biochemická konverzace mezi matkou a dítětem prostředkovaná látkami ve slinách kojeného dítěte a v mateřském mléku.

Strukturní vzorce tři různých oligosacharidů. Wikimedia Commons, XaviChapatte, CC-BY-SA-PD-Zero

Oligosacharidy v mateřském mléku: Nadbytečný nebo užitečný produkt?

Lidské mateřské mléko má nejvyšší pestrost oligosacharidů ze všech savců. Obsahuje jich přes dvě stě druhů; jsou tvořeny dvěma až deseti molekulami jednoduchých cukrů v jednom řetězci. Hned po laktóze a tucích jsou třetí nejvíce zastoupenou skupinou látek. Kojenci je ale nedokáží strávit. Jsou potravou jen pro jejich střevní bakterie, takzvaný střevní mikrobiom. Tvoří ho společenstva bakterií různých druhů i účinků. Prospěšné bakterie v čele s bifidobakteriemi soutěží o oligosacharidy s bakteriemi škodlivými, které nazýváme patogeny.

Evoluční biologové se ptají: Proč tělo matky vynakládá úsilí na produkci těchto cukrů pro mikroorganismy? Výroba mléka je energeticky náročný proces – aby ho vyprodukovaly, maminky doslova ztekucují své vlastní tělo. Je logické, že mlékem matka vyživuje dítě; proč ale krmí i mikroby?

Mateřské mléko pomáhá chránit novorozence před smrtícími patogeny

Střevní stěna novorozenců je velice prostupná. V jejich střevech se rozhoduje o životě a smrti. Zdravá společenstva přátelských střevních mikroorganismů přinášejí kojencům životně důležité výhody. Hlavním zdrojem energie jsou pro všechny mikroorganismy oligosacharidy. Ve střevě pomáhají vytvářet a udržovat užitečnou mikroflóru, která potlačuje patogenní bakterie. I patogeny se snaží dostat k cukrům na povrchu střevních buněk, které umí rozpoznat, a snaží se je pohltit. Pokud se jim to podaří, přilnou ke střevní sliznici a mohou zapříčinit život ohrožující průjmová onemocnění nebo proniknout přes střevní stěnu do těla a způsobit septický šok.

Oligosacharidy fungují v lidském mléku jako lapači a vyvaděči patogenních bakterií, protože je lákají na svou cukernou složku, ale neumožňují jim se ve střevě uchytit. Když se patogenní bakterie na molekuly oligosacharidů nalepí, jsou ze střeva odneseny. Mateřské mléko tak prostřednictvím oligosacharidů pomáhá střevu kojence vybírat si a pěstovat prospěšné mikroby a zároveň vylučovat ty škodlivé. Vybavuje tím miminka užitečnými pomocníky, které jim už od narození pomáhají budovat jejich vlastní obranný systém schopný patogeny eliminovat. Mezi pomocníky vyniká Bifidobacterium longum infantis, prospěšná bakterie s výjimečnou genetickou výbavou na štěpení a využití oligosacharidů lidského mléka.

Epidemiologické studie potvrzují, že vyšší koncentrace oligosacharidů v mateřském mléce korelují s odolností kojených dětí vůči průjmům, jejichž původci bývají bakterie rodu Campylobacter či toxigenní Escherichia coli.

Následující schéma propojení střeva s mozkem vzniklo syntézou poznatků z řady odborných studií. Níže následuje popis, jak tyto procesy fungují v těle kojeného dítěte.

Obousměrná interakce mezi mozkem a střevem je zprostředkována nervovými drahami, jako je vagus (VN-brána), a humorálními drahami, jako je lymfatická tkáň a krevní oběh (brány jiné než VN). Střevní mikrobiom může vyvolávat reakce ve vagovém nervu prostřednictvím enteroendokrinních buněk, s nimiž jsou terminály vagového nervu v kontaktu prostřednictvím specializovaných struktur zvaných neuropody (NP). Mikrobiální antigeny mohou procházet střevním epitelem a hrají ústřední roli v lokalizovaných zánětlivých reakcích. Toll-like receptory jsou proteiny detekující mikroby, přítomné ve střevních epiteliálních buňkách, které zprostředkovávají rozlišení prospěšných bakterií od škodlivých/zánětlivých. ENS, enterický nervový systém; M, mikroplisované buňky; NP, neuropody; PP, Peyerovy plaky; TLR4, Toll-like receptor 4; VN, vagus.“ (Santos Susanne Fonseca, de Oliveira Hadassa Loth, Yamada Elizabeth Sumi, Neves Bianca Cruz, Pereira Antonio 2019.)

Mateřské mléko s pomocí střevních bakterií ovlivňuje i mozek a náladu dítěte

Společenstva střevních bakterií jsou různá a společně působí i na mozek. Toto působení se děje třemi způsoby:

1. Mezi střevem a mozkem probíhá obousměrný přenos podnětů prostřednictvím bloudivého nervu (nervus vagus). Jeho zakončení ve střevě chemicky dráždí signální látky produkované bakteriemi. Vzniklý signál se bleskově přenáší do limbického centra emocí v mozku, kde ovlivňuje geny mozkových receptorů.

2. Střevní bakterie vyrábějí látky, které ovlivňují náladu a psychické rozpoložení. Z aminokyseliny tryptofanu vzniká hormon serotonin. Ten je sice schopen pozitivně ovlivňovat naši náladu i chování, ale jen v mozku. Skrze střevní stěnu se může dostat do krve, ale do mozku ne, protože ho tam nepustí ochranný mozkový obal zvaný hematoencefalická bariéra. Její transportéry pustí do mozku jen tryptofan, z něhož si mozek vytváří serotonin, ale toho je jen 5 až 10 procent všeho serotoninu v těle; většinu ho tvoří hlavně bakterie Bifidobacterium infantis ve střevech, kde serotonin pomáhá s trávením. Zdravé střevo zajišťuje dost tryptofanu i pro mozek, zatímco při střevních zánětech se spotřebovává ještě ve střevu, kde se mění na kynurenin. Jeho nedostatek v mozku by vedl k depresím.

O tlumení úzkosti a klidný spánek se stará i kyselina gama-aminomáselná (GABA), kterou ve střevě produkují bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium. Také vyšší koncentrace omega-3 mastných kyselin v mateřském mléku potlačují pláč a mrzutost kojenců a zlepšují jejich emoční vývoj.

3. Prospěšné střevní bakterie tvoří fermentací oligosacharidů mastné kyseliny s krátkým řetězcem, butyrát, acetát a propionát, které pomáhají zpevňovat střevní stěnu a také se dokážou dostat do krve a s ní až do mozku, kde tlumí i mikrozáněty považované za příčiny depresí. Lactobacillus umí přeměňovat tryptofan i na indol s protizánětlivými účinky, taktéž posilující střevní stěnu.

Vznik serotoninu z tryptofanu. Wikimedia Commons, Good2beheretoday, CC-BY-SA-PD-4.0

V této oblasti zůstává ještě mnoho neprobádaného. „Mezi mnoha, mnoha bakteriemi ve střevech kojence se možná skrývají ti nejmenší pomocníci matky“, říká Dr. Katherine Hinde.

Mateřské mléko se podílí na formování osobnosti dítěte

Je prokázáno, že střevní mikroorganismy ovlivňují raný vývoj nervového systému. Katherine Hinde při svém zkoumaní opice zjistila, že prvorodičky makaků rhesus produkovaly hormon s vyšším obsahem stresového hormonu kortizolu. Mléko mladých opičích matek obsahovalo méně kalorií a více stresového hormonu kortizolu než mléko matek starších. Vyšší hladina kortizolu způsobovala, že mláďata rostla rychleji, byla bdělejší a ostražitější, avšak nervóznější a méně sebevědomá.

Myši vyrůstající ve sterilním prostředí se chovaly odlišně než jejich normální, mikroby osídlení sourozenci: byly méně úzkostné a ochotnější riskovat. Určité druhy mikrobů snižovaly u zdravých hlodavců úzkost.

Psychologové i rodiče více dětí dobře vědí, že prvorození se od svých sourozenců liší. Výzkumy potvrdily, že i u lidí hladina kortizolu v mateřském mléce přímo ovlivňuje temperament, bázlivost či míru aktivity kojence.

Práce zahrnující výsledky celé řady studií ukazují, že určité střevní bakterie živící se fukosylovanými oligosacharidy (HMOs) z mateřského mléka zlepšují kognitivní a jazykové schopnosti dětí v pozdějším věku a formují tak nervovou soustavu dítěte. Jinými slovy, mateřské mléko slouží také k formování osobnosti dítěte.

Vliv popularizace

Katherine Hinde při přednášce na Ted Talks

Když Dr. Hinde zjistila, že o vínu, kávě či poruchách erekce je publikováno daleko víc odborných článků než o mateřském mléku, jež vyživovalo lidstvo a udržovalo ho při životě po tisíciletí, začala své poznatky popularizovat, například přes TED či Netflix, aby se dostaly k široké veřejnosti.

Péče o kojence i předčasně narozené děti se v důsledku toho začala měnit. Po celá desetiletí se na mateřské mléko pohlíželo jako na produkt s neměnným složením, které lze v laboratoři sestavit a v továrně vyrobit, aby měly matky snadnější práci s krmením svých dětí, a aby tuto práci mohl dělat kdokoli jiný.

Jak se nové poznatky dostávaly do širšího povědomí, výrobci náhrad mateřského mléka začali své výrobky podle nich měnit. Bez toho by vyráběli stále stejné, unifikované produkty, a nenapadlo by je vyvíjet a začleňovat do kojenecké výživy například ty cukry, které obsahuje mateřské mléko, jako novou skupinu antimikrobních látek zabraňujících patogenům ke střevní stěně přilnout. V péči o novorozence by se nic nezměnilo.

Kdyby se Dr. Hinde nechala přesvědčit, že její skutečný objev je jenom informační šum, možná bychom se dodnes nedozvěděli, jak úžasně jsou těla matek a jejich dětí propojená, a jak komplexně a do nejmenšího detailu je postaráno o človíčka při jeho příchodu do našeho světa tak zatíženého nemocemi.

Životně důležité mateřské mléko je obrazem Boží péče o lidi

Hebrejským slovem pro prsa je ŠAD/ŠED, Strongovo číslo 7699. Je to stejně jako v češtině podstatné jméno rodu mužského, což je pozoruhodné, vzhledem k tomu, že nositelkami prsů jsou u savců jen samice (u lidí jen ženy).

Jedním z Božích jmen je EL ŠADAJ. El znamená Bůh. Jeff Benner pracuje s významem znaků protohebrejského písma, což byly původně jednoduché obrázky - piktogramy, a vyvozuje z nich původní význam. Obrázkové písmo napovídá, že El znamená „silný v moci“. Kořen dalšího slova obsahuje dvě písmena, písmeno Š (jehož piktogramem je F), a písmeno D. Písmeno Š znamená „dva“ (jako dva přední zuby) a písmeno D je zjednodušeným obrázkem stanového závěsu visícího dolů.

Kombinaci písmen Š a D pak Jeff Benner interpretuje jako „dva visící dolů“, tedy cecíky či bradavky prsů. Hebrejské označení Boha EL ŠADAJ pak znamená „Bůh, který vyživuje“, podobně jako když matka sytí kojence svým mlékem.

P. Kratochvíl, Kojení. Wikimedia Commons, CC-BY-SA-PD-Zero

Ateista musí věřit v šest zázraků; totiž, že 1) něco vzniklo z ničeho, 2) řád vznikl z chaosu, 3) život vznikl z neživota, 4) osobní vzniklo z neosobního, 5) rozumnost vznikla z nerozumnosti a 6) morálka vzešla z hmoty.

Podívejme se, co k tomu říká Bible.

Díky práci Dr. Katherine Hinde lépe chápeme, co všechno Boží péče zahrnuje: Že jde o dokonalé zabezpečení včetně ochrany před nemocemi, dává-li příjemce Boží výživy svému zaopatřovateli signál, že s ním něco není v pořádku a potřebuje pomoc. To nejzákladnější z Božího slova sloužící k naší záchraně je přirovnáváno k mléku:

Ačkoliv jste již měli být učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo učil počáteční základy Božích výroků. Stali jste se těmi, kteří potřebují mléko, a ne hutný pokrm. Neboť každý, kdo potřebuje mléko, je nezkušený ve slově spravedlnosti, protože je ještě nemluvně. (Hebrejům 5,12-13)

Odložte tedy každou špatnost a každou lest, pokrytectví, závist a každou pomluvu a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím vyrostli k záchraně, když jste vskutku okusili, že Pán je dobrý. (1. Petrova 2,1-3)

Požehnáním prsů a lůna Bůh ruší prokletí neplodnosti v důsledku neposlušnosti

Ozeáš 9,10-14:

Vaše otce jsem viděl jako rané ovoce na fíkovníku, když poprvé rodí. Oni však šli za Baal-peórem, zasvětili se hanebnosti a stali se ohavností, jako to, co milovali. Efrajim je jako pták, jejich sláva odletí, budou bez porodu, bez těhotenství i bez početí. I když vychovají své syny, učiním je bezdětnými, bez lidí. Ano běda jim, až se od nich odvrátím. Efrajim, jak jsem viděl, je jako Týr zasazený na pastvině, avšak Efrajim vyvede své syny na zabití. Dej jim, Jahveh! Co jim dáš? Dej jim lůno, které potratí a vyschlé prsy!

Genesis 49,22-25:

Josef je úrodný výhonek, úrodný výhonek nad pramenem, jeho ratolesti rostly přes zeď. Střelci ho provokovali, stříleli a zanevřeli na něho. Ale jeho luk zůstal pevný a jeho paže byly obratné od Mocného Jákobova, odkud je Pastýř, Kámen Izraele, od Boha tvého otce, který ti pomáhá, a Všemohoucího, který ti požehná požehnáními nebes shůry, požehnáními hlubiny ležící dole, požehnáními prsů a lůna.

Bůh dává svým dětem „požehnání prsů a lůna“, podobně jako Josefovi, a mění prokletí neplodnosti a bezdětnosti, jež na sebe naši otcové uvedli modloslužebným uctíváním Baala, v požehnání potomstvem. Kdo Boha prosí, dostává.

Dr. Katherine Hinde pracovala v Kalifornii v Národním centru pro výzkum primátů, na Harvardské univerzitě a v současnosti působí jako docentka na Státní univerzitě v Arizoně.